Vzdušné vozidlo
Vynález se týká vzdušného vozidla s možnosti pohybu ve směru vertikálním a horizontálním s tím, že přistávací plocha může být pevná a to na rovině, nebo na svahu a také vodní hladina.
V současné době se k podobným účelům používá různých typů vrtulníků. Jejich nevýhoda je ve složité konstrukci natáčení rotorů, které vykonávají pohyb jak vertikální, tak horizontální. Ve většině případů vyžadují na vyrovnání reakčního momentu tah ocasního rotoru. Jejich přistávací podvozky jsou jednoúčelové. Při poruše pohonu není zajištěno bezpečné přistání.
Uvedené nedostatky v podstatě řeší konstrukce vzdušného vozidla. Lopatky dvou protiběžných rotorů, pravotočivého a levotočivého mají konstantní profil a jsou opatřeny dyzami pevně spojenými s nádrží stlačeného vzduchu I a II. Vzdušné vozidlo je navíc opatřeno nafukovací poduškou a dvěmi dvojicemi tryskových motorů, které jsou vzájemně pootočeny o 90°.
Další podrobné informace po dohodě